Bůh nelituje
„Bůh není … syn člověka, aby litoval.“ Litoval někdy Pán Bůh, že stvořil člověka ? Ano. Čteme o tom v knize Genesis. „Hospodin litoval, že na zemi učinil člověka, a trápil se ve svém srdci.“ Genesis 6:6 A.my víme, co následovalo. Zůstala na živu jen jedna rodina – 8 lidí z celého lidstva.
A litoval někdy Pán Bůh, že si vybral Izrael jako svůj národ – jako svůj lid ? Ano. Během putování pouští visel život celého vysvobozeného společenství doslova na vlásku. Hospodin řekl Mojžíšovi: „Nyní mě nech, abych vzplanul hněvem proti nim a skoncoval s nimi. Tebe však učiním velkým národem.“ Exodus 32:10 Kolikrát musel Mojžíš zakleknout k modlitbě a prosit, bojovat za svůj lid !? A přesto Hospodin nezrušil ani jedno ze svých zaslíbení, které svému vyvolenému lidu dal. Nevzal své slovo zpátky. Ne všichni se sice naplnění Božího slova dožili. Do země zaslíbené vešli jen dva muži z těch, kteří vyšli z Egypta. Víte kteří to byli ? Nebudu vás napínat – Jozue a Káleb. Přesto, že Pán Bůh svá zaslíbení, své jednou dané slovo nezruší, ne každý se dožije, ne každý zakusí splnění tohoto slova. A na Jozuovi a Kálebovi vidíme jasně podmínky, které Pán Bůh má. Co tedy musíme udělat ? Co musíme splnit, abychom vešli do země zaslíbené ?
Přitom Boží slovo je velice pestré a široké. V Bibli najdeme řadu zaslíbení, nepřeberné množství Božích slibů. Vzpomeňme na slib Marii: „Dí jí Ježíš: Všakť jsem řekl, že budeš-li věřiti, uzříš slávu Boží.“ Jan 11:40 Nebo slib pro učedníky: „Amen, amen, pravím vám: Kdo věří ve mne, i on bude činit skutky, které činím já, a bude činit ještě větší skutky než tyto, neboť já jdu k Otci.“ Jan 14:12 Nebo pro každého upřímně věřícího: „A my všichni, spatřujíce s odhalenou tváří Pánovu slávu jako v zrcadle, jsme proměňováni v týž obraz, od slávy k slávě, jako od Pána Ducha.“ 2 Korintským 3:18 A všechna tato zaslíbení poslal a podepsal Pán Bůh sám. Na všech listinách s těmito sliby je Boží pečeť. A tou pečetí je Duch svatý, který dotvrzuje svojí mocí pravdivost každého z nich. Jak bychom tedy mohli pochybovat ? Jak bychom mohli nevěřit ? Když se chopíme těchto nabídek. Když uvěříme a spolehneme se na Boží slovo. Co myslíte? V jakém světle se ukáže Boží slovo, Boží slib, když se o něj opřeme. Bude pevné ? Nebo se ukáže jako prázdné ? Co nebo kdo stojí za Božími sliby ? Je-li to Pán Bůh sám, nemusíme se ničeho obávat.
Vždyť pokud my sami se svojí nestálostí a nespolehlivostí splníme alespoň některé své sliby. Jak by všemohoucí a milující Hospodin nesplnil všechna svá zaslíbení. Jak by mohl nedostát svým slibům ? Vždyť naplněním slova dosvědčuje svému lidu, že On - jeho Bůh - je skutečně Hospodin. Hospodin, který stojí za každým svým slovem. Hospodin, který nelituje svých slibů. A to bez ohledu na to, jak se zrovna jeho lid chová. Boží sliby, Pán Bůh sám je zcela nezávislý na svém lidu. Vždyť si ho může vytvořit z jediného člověka. Vždyť si ho může vytvořit z kamení a prachu.
Pojďme ještě hlouběji do Božího myšlení. Podtrhnul jsem část jednoho verše: „Bůh není … syn člověka, aby litoval.“ Nenaskočila vám nějaká asociace ? Mám na mysli to, když Hospodin zmínil syna člověka s malým „s“. Už jste si vzpomněli ? Copak to slyšeli učedníci z úst Pána Ježíše ? Nehovořil o sobě jako o Synu člověka ? Tentokrát ale s velkým „S“. Možná mi namítnete, že to je hra se slovíčky nebo dokonce s jedním písmenkem. Ale jestliže Bůh na sebe vzal lidskou podobu. A když se tak stal Synem člověka. Nezačal potom litovat svých zaslíbení, která už jednou vyslovil ?
A my víme, že tomu tak nebylo. Sám Syn člověka zápasí v getsemanské zahradě. A probojovává věrnost Božímu slibu. „Můj Otče, je-li to možné, ať mne mine tento kalich. Avšak ne jak já chci, ale jak chceš ty.“ Matouš 26:39 Jinými slovy. „Pokud je to možné, tak odvolej svůj slib, Bože.“ Ale ! „Podvolím se tvé vůli.“ V této chvíli visel na vlásku život všech lidí na zemi. A to nejen současných, ale také těch minulých a budoucích. Jenom díky věrnosti Božího Syna mohou všichni lidé sáhnout po tom největším Božím zaslíbení.
Pojďme se spolu vrátit do situace, když se učedníci vraceli z misijní cesty. Jak byli plni nadšení. Jeden přes druhého křičeli. „To bylo naprosto úžasné. Kolik lidí bylo uzdraveno ! Kolik zlých duchů jsme vyhnali ! Jak všechno bylo krásně připraveno pro naši cestu !“ Ale co slyší z úst svého Mistra ? „Ale z toho se neradujte, že se vám poddávají duchové; radujte se, že vaše jména jsou zapsána v nebesích.“ Lukáš 10:20 To největší zaslíbení je, že vaše – že naše jména jsou zapsaná v nebesích. Možná, že nám to tak nepřipadá. Možná, že mnohem efektnější by bylo, kdyby všichni nemocní kolem nás byly uzdraveni. Jak úžasné by bylo, kdyby se stačilo dotknout našeho oděvu a člověk by byl uzdraven. Nebo kdyby na někoho dolehl náš stín a také by byl uzdraven. To by bylo něco! To by se k nám lidé hrnuli! Ale co takové zázraky budou platné, až se bude rozhodovat o našem věčném životě ?
Možná si v té souvislosti vzpomenete na podobenství o tom, že dobrý strom se pozná po dobrém ovoci. Co tam mnozí říkají ? „Pane, Pane, což jsme tvým jménem neprorokovali a tvým jménem nevyháněli démony a tvým jménem neučinili mnoho mocných činů?“ A odpověď zní: „Nikdy jsem vás neznal. Odejděte ode mne, činitelé nepravosti.“ Matouš 7:22-23
Když nás Pán Ježíš na jiném místě vybízí: „Hledejte nejprve království Boží,“ (Matouš 6:33) má na mysli právě tohle. Stůjte o to. Udělejte všechno pro to, aby vaše jména byla a zůstala zapsaná v nebesích. Protože to je to podstatné. Až dojde na lámání chleba. Co bude tím Božím kritériem a zároveň podmínkou ? Podmínkou, abychom na vlastní kůži prožili, jak náš Bůh splní své největší zaslíbení. Jestli naše, jestli moje, jestli tvoje jméno je na seznamu. A jestli tam je, Bůh právě pro tebe a pro mne splní to své největší zaslíbení. „Služebníku dobrý a věrný, … vejdi v radost Pána svého.“ Matouš 25:21 To je to, oč tu běží. Kéž bychom tedy byli u toho. Kéž bychom nezůstali stranou dění. Amen.
Pavel Král
Ztráta přináší zisk
Po přečtení této kapitoly knihy Paralipomenon jsem si uvědomil, že jsem si přitom nevšiml ani slova protestu. Pisatel se neptá proč? Nic nevyčítá, ani proti ničemu neprotestuje. V tomto postoji vnímám takový jobovský pohled:
Pavel Král
Správné místo a čas
Elíša řekl svému mládenci Géchazí: „Copak je čas brát stříbro a brát šaty a olivoví či vinice, brav či skot, otroky či otrokyně?“ A já jsem si okamžitě vzpomněl na slova z knihy kazatel: „... je čas kameny rozhazovat i čas kameny...
Pavel Král
Světlo mých dní
Během jedné mé zkoušky z Lineární algebry přišel za profesorem Holendou jeho známý. A z úst zkoušejícího zaznělo: „Vítej světlo mých dní.“ Tento výraz mi utkvěl v paměti po celý další život. A představoval jsem si, jak uprostřed..
Pavel Král
Spravedlnost
Po přečtení tohoto příběhu bych mohl jen poznamenat, že spravedlnost je v Božích rukou. A tím by bylo celé téma vyčerpáno. Ale já bych rád spolu s vámi uvažoval o potřebě spravedlnosti v širších souvislostech. A k tomu bych rád...
Pavel Král
Svoboda
„Každý dělal, co uznal za správné.“ Není právě tohle svoboda? Netouží právě po tomto lidé? Aby je nic a nikdo neomezoval. A tak aby si konečně mohli dělat jen to, co sami chtějí!
Pavel Král
Srdce je nebezpečná věc
Hospodin řekl Jozuovi: „Všechny obyvatele ... vyženu před Izraelci já sám. Jen přiděl zemi losem Izraeli za dědictví ...“ Tak mi při četbě tohoto pokynu vytanulo na mysli to, jak se říká úpravě státního rozpočtu – „porcování medvěda.“
Pavel Král
Jak uslyšet Pána Boha
Když jsem v sobotu četl: „Kéž neslyším už hlas Hospodina, svého Boha ...," tak jsem si uvědomil, jak mi připadá Hospodinovo slovo vzácné. A teď mám na mysli přesně to, co Izraelci odmítli na hoře Choréb. Mám na mysli slovo, ...
Pavel Král
Muž by neměl mlčet
Jak my muži řešíme situaci, když se máme vyjádřit k nějaké ožehavé věci? Já při tom zatvrzele mlčím. A proč to dělám? Možná to dělám s nadějí, že se věc nakonec sama nějak vyřeší. A mě to pak nebude nic stát. Vždyť jsem k tomu ...
Pavel Král
Všichni jsme v Božích rukou
Četli jsme: „Avšak i když budou v zemi svých nepřátel, nezavrhnu je a nezprotivím si je, ...“ Rozumím tomu tak, že Izraelci měli zůstat Božím lidem, ať provedou, co provedou. Připomíná mi to zaslíbení o církvi: „ani brány pekelné...
Pavel Král
Jak dosáhnout úspěchu?
Dnes přemýšlím o tajemství úspěchu. O tajemství úspěchu Božích služebníků na Božím díle. Protože co jiného by si každý věrný služebník přál? No přece to, aby ta jeho služba byla završena úspěchem! Nikdo přece nechce být podoben...
Pavel Král
Jak se zachránit?
Tato egyptská rána se zásadním způsobem liší od těch všech ostatních. A čím se tedy liší? Egypťané mohli této ráně uniknout. Mohli se tomu vyhnout. Mohli zabránit tomu, aby na ně tentokrát dopadla ruka Hospodinova plnou silou.
Pavel Král
Jak vykročit zlehka?
„Jákob vykročil lehkým krokem ...“ Vzhledem k tomu, co měl právě za sebou, to byl vlastně zázrak. Druhou lstí připravil svého bratra Ezaua o Izákovo požehnání. Ten se na něj rozzlobil a chtěl ho zabít. Utíká tedy z domova. Míří sice
Pavel Král
Vítězové berou vše!
Dnes jsme spolu četli nejkrásnější dvě kapitoly v bibli. Alespoň mně tak připadají. Co bych si totiž jako člověk mohl více přát? Místo, kde najdu pokoj. Místo bez trápení. Místo, kde budou naplněna všechna má nejtajnější přání.
Pavel Král
Máme do církve přijmout opravdu každého?
Společným jmenovatelem obou dnešních textů je láska. Máme milovat jedni druhé. A Gaios měl dobré svědectví od bratrů: „... oni vydali před církví svědectví o tvé lásce.“ Přesto v prvním textu se i tato láska má mít na pozoru.
Pavel Král
Naděje nás drží nad vodou
V našem sboru začíná výzva k účasti na Večeři Páně v poslední době slovy: „Pojďte, vše je připraveno.“ A právě podobnou výzvu slyším i z dnešních veršů z epištoly Židům. Tyto verše hovoří o dvou nezměnitelných věcech, „v nichž ...
Pavel Král
Pojďme prosit za tichý a klidný rok 2024
Tak dnes přemýšlím o tom, jak spolu může působit láska a pevné vedení. Protože právě láska je „cílem našeho vyučování,“ jak napsal apoštol Pavel. Ale to mu vůbec nebránilo v tom, aby před tím napsal: „... žádal jsem tě, abys ...
Pavel Král
Co se Bohu líbí?
Dnes mne oslovilo toto: „... činíte, co se mu (rozuměj Pánu Bohu) líbí.“ A vzápětí se mi okamžitě vynořila otázka: A co se tedy Pánu Bohu líbí? Jaké myšlenky, jaká slova a jaké činy si zaslouží ocenění v Božích očích? K čemu ...
Pavel Král
Jak porazit toho starého člověka v nás?
Dnes mě oslovil poslední verš z textu, který jsme si přečetli: „Ne ten, kdo doporučuje sám sebe, je osvědčený, nýbrž ten, koho doporučuje Pán.“ A hned se mi vynořila myšlenka: Jak mě může doporučit Pán Ježíš Kristus, když přece...
Pavel Král
Jak dodat kázání tu správnou „šťávu?“
Apoštol Pavel napsal: „Tak jsem celý okruh od Jeruzaléma až po Illyrii naplnil Kristovým evangeliem.“ To mě oslovilo. A tak jsem si v duchu představil plán. Co kdybych podobně jako apoštol Pavel naplnil evangeliem celý okruh ...
Pavel Král
Jak daleko je Hospodin?
Když jsem si přečetl kázání apoštola Pavla, tak jsem si řekl: „Co dalšího bych k tomu mohl ještě přidat? Nic lepšího už nevymyslím!“ Ale přece jen připojím několik reakcí. Vždyť i tehdejší posluchači také na kázání nějak ...
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 189
- Celková karma 4,67
- Průměrná čtenost 139x