Jak získat duchovní bohatství?

Kdo ze čtenářů Písma by neznal toto slovo? A přesto až dnes jsem porozuměl, co znamená prakticky. Týká se duchovního života. A ten, jak víme, má dopad na náš život pozemský. Protože kolikrát z kazatelen už zaznělo: „ … a to ...

Lukáš 11:5-13

... ostatní vám bude přidáno.“

Já si teď dovolím neslýchanou věc. Prohodím pořadí výzev, které zazněly z úst Pána Ježíše. V této chvíli mi to pak připadá lidsky logičtější. Ale možná, že na závěr dnešního uvažování je vrátím do původního pořadí.

Upřímně si totiž myslím, že nejprve bych měl začít hledat, pak prosit a nakonec tlouci. Ale uvidíme. K tomuto pořadí mě povzbuzuje i známá výzva: „Hledejte nejprve …“

Co to vlastně člověk hledá, když už se rozhodne něco hledat. První oblastí pro hledání je ten případ, kdy člověk něco ztratí. Něco někam založí. A zrovna teď to potřebuje a nemůže to nalézt. Znáte to. Prohrabete potřetí svůj batoh a pořád nic.

Ale jsou situace, kdy hledáte něco zcela nového. Ještě jste to nikdy v ruce neměli. Jen jste o tom něco zaslechli. A moc byste to chtěli. A tak se pustíte do hledání. Já tak obvykle hledám nějaký přístroj nebo návod k použití tohoto přístroje. A hledám to v Googlu.

Pán Ježíš připomíná královnu ze Sáby. Ta slyšela o moudrosti Šalomounově. Nedalo jí to a tak vyrazila do Izraele. A jak víte, byla překvapena. Její očekávání předčila skutečnost.

Kde tedy člověk může hledat duchovní věci? Do jakého království má vyrazit? V době Nového Zákona byla připravena tato odpověď: „Ptejte se na Písma; nebo vy domníváte se v nich věčný život míti, a tať svědectví vydávají o mně.“ Jan 5:39 To je rada od Božího Syna. A tato rada platí až do dnešního dne: „Ptejte se na Písma …“

Ale copak jsem už nepřečetl celou bibli od začátku až do konce? Copak jsem neslyšel stovky kázání? Co bych v něm potom mohl po tolika letech ještě nalézt?

A tak můžeme Písmo odložit do knihovny. Nebo odinstalovat Theophila. Či apku MyBible z mobilu. Ale to bychom o hodně přišli.

Jak tedy můžeme nalézt poklad na místě, kde už jsme byli snad stokrát? V té souvislosti si vzpomínám na učedníka Šimona - Petra. Co říká Petr na Ježíšovu výzvu jeď na hlubinu? „Ale když to říkáš ty, spustím sítě.“ Lukáš 5:5

Takže vidíme, že jediným způsobem, jak ještě něco nového a dobrého nalézt v Písmu, je mít k tomu dobrý důvod. A co je takovým dobrým důvodem? Dobrým důvodem je výzva Pána Ježíše. Když říká: „Ptejte se na Písma …,“ je zároveň v této výzvě skryto zaslíbení. Pokud se opravdu začneme ptát. Pokud poslušně hodíme své sítě na hlubinu. Tak nevyjdeme naprázdno. Naše sítě budou tak plné, že se začnou trhat.

Nevěříte? Tak to zkuste. Týden. Čtrnáct dní. Měsíc. A buďte si jisti, že vás to tak zaujme, že s tím nepřestanete do konce svého života. Tak to aspoň teď prožívám já sám.

Pojďme však dál. Předpokládejme, že už jsme to nalezli. Získali jsme nějakou duchovní moudrost. Něco nás oslovilo a teď bychom to rádi uvedli do svého života.

Je to podobné tomu, jako bychom stáli před výkladní skříní. A viděli bychom v ní spoustu úžasných věcí. Kdybychom si tak alespoň jednu z nich mohli vzít! Kdybychom si ji mohli koupit.

Jak se tedy nakupuje v Božím království? Určitě jste již někdy četli slovo: „Kupujte bez peněz.“ Izajáš 55:1 A tak nyní přichází ke slovu prosba.

Prosba není nic neznámého. Rodiče nás učili prosit o věci už od mala. Je pravda, že někdy místo prosby jsme si věc vzali násilím. A některým z nás to zůstalo až do dospělosti.

Ale prosba je o pokoře. A zároveň o důvěře. Věříme, že skutečně dostaneme věc. O kterou žádáme. Věříme, že Dárce má dostatek moci, aby nám zmíněnou věc daroval. A zároveň jako věrní služebníci jsme odhodláni počkat na Dárce. Až nastane jeho čas, kdy nám věnuje toužebně očekávaný dar. Je to tedy také o trpělivosti.

A v této chvíli přichází ke slovu třetí aktivita Božích služebníků. Tlučte! Poprosil jsem. Trpělivě čekám. Ale nejsem pasivní čekatel.

Hned jsem si vzpomněl na nápis na dveřích sesterny. Neklepejte! Ale v duchovních věcech to neplatí. Pán Ježíš to řekl zcela jasně. Nejen klepejte, ale přímo tlučte!

Tak jsem při této výzvě začal přemýšlet, co to tlučení vlastně znamená? Jak bych měl tlouci? A vzpomněl jsem si na matku Ježíšovu. Požádala o pomoc během svatby v Káni Galilejské a pak vyzvala služebníky: „Udělejte, cokoli vám řekne.“ Jan 2:5 Nenechala se odradit odmítnutím. Jan 2:4 Ale ve víře vyslovila pokyn. Byl to krok víry, který vyžadoval značnou odvahu. Její syn před tím žádný mocný čin nevykonal. Přesto se jeho matka odhodlala vyzvat svého syna k činu.

Kde ale vzít odvahu k takovému kroku? K takovému vyzývavému činu? Kde tu odvahu vzala Marie? Je pravda, že před narozením Ježíše prožila řadu podivuhodných věcí. A vždy u nich byla poznámka: „Marie všechna ta slova uchovávala a zvažovala ve svém srdci.“ Lukáš 2:19 A já se domnívám, že o těch věcech přemýšlela celých dalších třicet let.

Přemýšlíme také o věcech, které jsme prožili? Chlapi vzpomínají na vojnu. Ženy na narození dítěte. Ale přemýšlíme také o podivuhodných věcech, které jsme dostali z Božích rukou? Přemýšlíme o tom, když jsme byli uzdraveni? Když jsme minuli autohavárii, protože Hospodin nás vedl jinou cestou. Když jsme utekli před záplavou, protože jsme vyjeli z dovolené o den dříve.

Takové přemýšlení v nás buduje důvěru. Protože když nás Hospodin ochránil v této věci, jak by nám také nedal ty další. Tak krok za krokem jsme připravováni. Dozráváme. A pak můžeme vykročit dál na duchovní cestě. Kdy nejprve hledáme, pak za nalezenou věc prosíme a nakonec kvůli ni tlučeme. A to jen proto, abychom nakonec získali vše, po čem naše srdce touží.

Dnešní uvažování bylo o získávání. Je to pro ty z nás, kdo si připadáme duchovně chudí. A právě nám je určeno zaslíbení: „Těm patří Boží království.“ Matouš 5:3 Tato myšlenka mě rozechvívá. Ale zároveň mě naplňuje nadějí. Tak přece jen ten můj život může za něco stát. Tak přece jen nemusí být tak prázdný a nanicovatý. Ale právě naopak plný smyslu. Bude mě to sice stát trochu námahy s hledáním, prosbami a tlučením. Ale já už tuším, že to bude stát za to. Tak pojďte se mnou! Vykročme na tu cestu k duchovnímu bohatství. Myslím, že už jsme jako národ živořili dost dlouho. A teď se může všechno změnit. Toužíte po takové změně ve svém životě? Já ano.